Zpět na Aktuality

Plán mobility se opírá o Metropolitní plán

31. ledna 2018

Metropolitní plán je nový územní plán hlavního města Prahy pro následující dekádu, který má nahradit ten předchozí z roku 1999. Kromě toho se připravuje i plán mobility. Jak spolu tyto dva dokumenty souvisí?

Metropolitní plán je strategický dokument, který upravuje, jak má město vypadat či do jaké podoby se má vyvíjet. Pro plán mobility má být důležitým partnerem. Není totiž možné naplánovat někam dopravu a nemít dopravní infrastrukturu.

Je potřeba rovněž strategicky řešit územní aspekty osídlení. Podle Metropolitního plánu je důležitější, aby se město posilovalo na stávajícím území, než aby se rozrůstalo do šířky. Pro plán mobility to je vítaný směr. Obsluhovat okrajové části města je z hlediska hromadné dopravy velmi drahé. Naopak střed je dnes již dobře dopravně pokrytý sítí tramvají a metra, které je co do počtu cestujících velkokapacitní. Na okrajích města, kde není tak hustá síť ani frekvence hromadné dopravy, lidé častěji jezdí autem, což má zase ekologický dopad.

„Územní plán má ze zákona dané úkoly, co musí obsahovat, ale i jasné hranice, co už ošetřovat nesmí. Nemůže například organizovat či regulovat dopravu. Popisuje, co, kde a jak stavět a kterým směrem se má město rozvíjet. Oproti tomu plán mobility je monotematicky zaměřený na dopravu, tudíž na pohyb lidí a zboží po městě. Určuje, jak se má organizovat doprava, jak se mají rozvíjet zóny placeného stání nebo kde by měl být zákaz vjezdu nákladních vozidel. Metropolitní plán je mnohem komplexnější, protože se zabývá územním rozvojem, dopravní infrastrukturou, technickou infrastrukturou, přírodou, krajinou, vodními toky. Územím se navíc nezabývá jen z hlediska plochy, ale i co do výšek a struktury zástavby. V tom je hodně odlišný od současného platného územního plánu,“ vysvětlil ředitel sekce infrastruktury Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Marek Zděradička, jak mají jednotlivé plány rozdělené „kompetence“.

Chystaný Metropolitní plán oproti stávajícímu více zohledňuje hledisko lokality. Rozděluje Prahu na zhruba osm set lokalit a přihlíží k individuálním potřebám konkrétních míst. Jejich obyvatelé se tak nemusejí obávat, že se jich dotknou stejná pravidla, jaká platí pro úplně jiné části města.