Jak covid-19 ovlivnil pražskou dopravu?

Restriktivní opatření zavedená vládou České republiky kvůli pandemii koronaviru covid-19 měla pochopitelně značný vliv i na pražskou dopravu. Poklesla její intenzita, a to až o 50 %. V reakci na vyhlášení nouzového stavu začala TSK prověřovat vliv vládních opatření a nastalé situace na jednotlivé mody dopravy v metropoli. Do srovnání bylo zahrnuto 15 lokalit vybavených telematickou technologií, která data zprostředkovává. Porovnání hodnot probíhalo vůči době před vyhlášením nouzového stavu, konkrétně tedy se 7. kalendářním týdnem tohoto roku (viz tabulka kalendářních týdnů níže).

Volný průjezd městem?

Intenzita individuální (automobilové) dopravy výrazně poklesla bezprostředně po vyhlášení zákazu volného pohybu osob ve 12. týdnu. Projevilo se snížení o 35 % v centru, o 29 % pak ve vnějším pásmu oproti stavu bez omezení. V průběhu následujícího, tedy třináctého týdne zůstal stav dopravy téměř nezměněný. Ve 14. týdnu došlo k mírnému a od 15. týdne ke znatelnému nárůstu, který postupně pokračoval i v dalším období. V centru jezdilo jen o čtvrtinu a ve vnějším pásmu o pětinu méně aut než obvykle.

„Na tlačítka nesahejte…“

Kvůli viru covid-19 jsme nevycházeli bez roušek a většinou si ani nepodávali ruce. Rizikem byl i možný přenos nákazy dotykem ovládacích prvků, a tak se během karantény nepoužívala ve veřejné dopravě tlačítka pro otevírání dveří či na chodeckých semaforech. Právě vypnutí semaforových tlačítek pro chodce zapříčinilo, že i přes pokles intenzity automobilové dopravy docházelo v průběhu 12. až 17. týdne k sice ne zásadním, přesto ale občasným zdržením. Auta na červené dávala přednost chodcům, kterých bylo pochopitelně v centru Prahy velmi málo. Problémy ale vypnutí chodeckých tlačítek vzhledem k intenzitě dopravy rozhodně nezpůsobilo – situace se týkala spíše čtyřpruhových směrově rozdělených komunikací se středním dělicím pásem či tramvajovou tratí, kde přechody pro chodce mají i 25 metrů. Červená na nich svítí déle, protože na zeleného panáčka by se chodci měli dostat do poloviny přechodu.

Doprava v tunelovém komplexu Blanka

I v Blance po zavedení restriktivních opatření intenzita dopravy klesala. Ve druhé polovině března se dostala na třetinovou úroveň v porovnání s obdobím před zavedením restriktivních opatření. Od té doby ale postupně opět narůstala v korelaci s intenzitou dopravy v ostatních částech Prahy. Na začátku května se již přiblížila stavu před omezením.

A co cyklisté?

Data o cyklistické dopravě zprostředkovává na různých místech metropole 25 automatických sčítačů. Počet jízd na kole ovlivňuje počasí, a i když vládní restrikce platily na jaře, počasí cyklistům spíše přálo a v meziročním srovnání docházelo i k dvojnásobnému (18. a 19. týden) a trojnásobnému (15. týden) nárůstu. Pokles počtu jízd na kole zaznamenaly sčítače v týdenním srovnání spíše výjimečně, například ve 14. týdnu. Průměrná denní teplota tehdy ale činila pouhých 7 °C. O velikonočním víkendu 15. týdne, kdy se rtuť teploměrů vyšplhala téměř k 20 °C, byl zaznamenán nárůst nejvyšší, a to osminásobný! Lidé tedy během karantény kolo využívali místo veřejné dopravy, ale pravděpodobně – s ohledem na počasí – také jako volnočasovou alternativu k uzavřeným sportovištím.

Změna dělby přepravní práce aneb Čím jsme jezdili

Lidé se z preventivních důvodů pochopitelně snažili vyhýbat kontaktu s ostatními. Úbytek cestujících v metru byl během karantény zásadní – činil více než 50 procent. S klesajícím zájmem o využití autobusů ve večerních hodinách některé linky po 22. hodině nevyjížděly.

Nicméně už ve 20. týdnu bylo v pracovní dny dosaženo téměř poloviny přepravených cestujících jako za běžného stavu. O víkendu byla tato hranice dokonce překonána. V předchozím (19.) týdnu bylo v pracovní dny přepraveno prostředky veřejné dopravy průměrně necelých 800 000 cestujících, ve 20. týdnu už jich bylo přes milion.

Pokles počtu vozidel na pražských silnicích se mohl zdát větší, ale celkově byl jen desetinový. Příčinou mohlo být to, že v modrých zónách se mohlo parkovat bez omezení.