RS – Rychlá spojení

Kapitola Návrhu

3.2.1 Rozvoj železniční sítě

Pozitivní dopady

• výrazné zkrácení jízdních dob mezi hlavními sídelními celky v ČR i v zahraničí
• zvýšení spolehlivosti železniční dopravy díky zavedení odděleného systému tratí
• možnost přechodu na stávající síť umožní zkrácení jízdních dob i do míst, kam není trať RS zavedena
• zvýšení konkurenceschopnosti železnice jako odvětví
• uvolnění kapacity na zatížených tratí pro rozvoj regionální a nákladní dopravy

Projektová příprava sítě vysokorychlostních tratí v České republice. Opatření se zabývá následujícími osami vysokorychlostních tratí, které vychází z Prahy:

• RS1 Praha – Brno – Ostrava – (PL/SK)
• RS3 Praha – Plzeň – Domažlice – (D)
• RS4 Praha – Ústí nad Lebem – (D)
• RS5 Praha – Hradec Králové/Pardubice – (PL)

V roce 2017 schválila Vláda ČR dokument „Program rozvoje rychlých spojení v České republice“. Ten přepokládá urychlené zahájení přípravy RS tak, aby se první z nich mohla začít budovat kolem roku 2025. Zároveň doporučuje sledovat u jednotlivých koridorů návrhovou rychlost alespoň 300 km/h.

Trať RS4 je předmětem studie proveditelnosti, kterou zpracovává sdružení CEDOP a Egis Rail.

Trať RS1 je předmětem studie proveditelnosti, kterou zpracovává společnost SUDOP Praha.

Pro přípražský úsek trati RS5 je určující výsledek studie proveditelnosti trati RS1, kdy v případě výběru severní varianty (přes Poříčany) vznikne východně od Prahy souběh těchto tras.

Neméně důležitá je otázka vedení tratí v Praze, která bude předmětem studie proveditelnosti pražského ulzu, který vypíše SŽDC v roce 2019.