Zpět na Aktuality

Tvůrci plánu mobility se inspirovali v Mnichově

26. července 2017

Pracovní skupina projektu Polaď Prahu navštívila německý Mnichov. Praze se podobá velikostí, ale také významem hlavního města země, silnými regionálními vazbami a čilým turistickým ruchem. Oproti české metropoli je však v Mnichově mnohem rozvinutější cyklistická doprava.

A také systém městské železnice S-Bahn, záchytná parkoviště pro auta i jízdní kola, stejně jako moderní služby carsharingu nebo bikesharingu. Zástupci Dopravního podniku hlavního města Prahy, ROPID, Integrované dopravy Středočeského kraje (IDSK), Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) a Magistrátu hlavního města Prahy spolu s manažerem projektu ze společnosti Mott MacDonald tam čerpali informace pro návrhovou část projektu Polaď Prahu. Během dvoudenní exkurze navštívili řadu míst se vzorovými řešeními, inspirativními právě pro Prahu.

Pokud začneme u veřejné dopravy, odborníky zaujal přestupní terminál nad stanicí metra Münchner Freiheit. Na stísněné ploše prakticky na křižovatce tam lze přestoupit z linek metra na tramvaje a autobusy, ale také městská kola. Pohybu cestujících přitom nebrání žádné bariéry, místo je velmi přehledné a díky plošnému zastřešení (mimochodem zajímavě ztvárněnému) příjemné za každého počasí. Nechybí ani elektronický infostánek mobility s informacemi o dalších službách v nejbližším okolí, například kde jsou zaparkována sdílená auta. I na tomto místě je typická všudypřítomnost odstavených i projíždějících jízdních kol, vždyť v Mnichově je podíl cyklistiky na dopravě po městě 17 procent, zatímco v Praze necelá dvě procenta.

Pracovní skupina navštívila také dopravní řídicí ústřednu (Verkehrsleitzentrale), která je součástí nového technicko-provozního centra (Technisches Betriebszentrum). Starají se zde o 95 000 lamp pouličního osvětlení, 25 000 tunelových svítidel, 1 100 světelných signalizací na křižovatkách, 5 300 dopravních detektorů, 2 700 mobilních a přes 1 000 000 pevných dopravních značek nebo 4 450 parkovacích automatů. Hlavním bodem zájmu byl dispečink řízení dopravy, jenž se zaměřuje na řízení provozu zejména v tunelech na středním městském okruhu (Mittlerer Ring). Ten je svým pojetím blízko pražskému Městskému okruhu. Na jednom místě tam působí zástupci města a policie, kteří společně řeší veškeré události spojené s provozem tunelů. „V Mnichově se oproti Praze nepouští do uzavírání tunelů, když v nich vznikne kolona. Místo toho významně sníží rychlost a aktivují návěsti před kolonou. Například nejnovější tunel Luise-Kiesselbach byl za celý rok úplně uzavřen jen pětkrát, a to vždy na základě falešného požárního poplachu. Celkem řešili 33 vážných událostí, nejčastěji si vyžádaly uzavření příslušného jízdního pruhu při dopravních nehodách,“ uvedl manažer projektu Daniel Šesták. Inspirací pro Prahu by mohly být i tzv. scénáře pro náhlé dopravní situace (uzavírky, nehody), jež automaticky přenastaví světelnou signalizaci na objízdných trasách doslova jedním kliknutím řídícího dispečera.

Právě nejnovější část městského okruhu, soustavu tunelů Luise-Kiesselbach a Heckenstallertunnel, si členové pracovní skupiny prohlédli osobně. Stavbu o délce téměř tří kilometrů budovali Němci šest let, do provozu ji uvedli v roce 2015 a v letošním roce finišují povrchové úpravy. Investice ve výši téměř 400 milionů eur (přes 10 miliard Kč) byla tou dobou největším projektem města, podobně jako pražský tunel Blanka. Hlavním cílem investice bylo odvést z povrchu vysokou dopravní zátěž, která představuje v jihozápadní části Mittlerer Ring přes 100 tisíc vozidel za den. Kromě informačního kontejneru a technologického zázemí navštívila skupina i samotnou východní rouru tunelu za provozu. Poté se vydala na průzkum povrchu původní trasy okruhu, kde dochází k revitalizaci území, částečně i úplnou změnou z městské dálnice na park. „Na nové tunelové části okruhu je zajímavé, že podobně jako Tunelový komplex Blanka nahrazuje chybějící dálniční obchvat města. Kolegové z mnichovského stavebního odboru nám však potvrdili, že s dostavbou jihozápadní části dálničního okruhu se zatím nepočítá, zejména kvůli odporu veřejnosti,“ doplnil Václav Novotný (IPR).     

Největší investicí Mnichova v blízké budoucnosti nebude další silniční tunel, ale nová podzemní železniční trasa pro příměstské vlaky, tzv. S-Bahn. „Mnichov je přímo učebnicovým příkladem průjezdného modelu železnice, která má díky tomu srovnatelný význam s metrem. Zásadního rozvoje se dočkal v sedmdesátých letech při olympiádě, od té doby se stal tak populárním, že dosáhl na strop svých kapacit, vlaky tam jezdí každé dvě minuty,“ vysvětlil Martin Jareš (IDSK). Proto vznikne paralelní trať, od níž se očekává další růst počtu cestujících.

Mnichovská železnice S-Bahn je ukázkově propojena s navazující sítí městské dopravy i samotným prostředím města. Váže na sebe značné parkovací kapacity pro odstavení aut i jízdních kol (P+R, B+R). Město spravuje 38 parkovišť pro 12 000 osobních aut, Praha proti tomu dosahuje na čtvrtinu. K tomu připočítejme tisíce míst pro jízdní kola prakticky kdekoliv; například jediná stanice Pasing nabízí ohromující kapacitu 1 677 jízdních kol, která se odstavují do dvou pater. Roční předplatné pro uživatele P+R činí na okraji města 110 eur (necelé tři tisíce korun), blíže centru ceny stoupají, systém B+R je bezplatný. „Mnichov je pro nás důkazem, jak efektivně dokáže kolejová doprava řešit problémy v mobilitě,“ shrnul Vojtěch Novotný (ROPID).

Mnichov-1-png
Mnichov-2-png
Mnichov-3-png