Zpět na Aktuality

TSK je klíčovým partnerem projektu

19. července 2016

Jiří Zeman

Bez soustavné údržby komunikací a jejich příslušenství, ke kterému patří například dopravní značení, světelná signalizace, chodníky, mosty a mnoho dalších objektů by zcela jistě v kratší či delší době došlo nejprve k dopravnímu kolapsu a následně k úplnému ochromení života celého města. Od toho, aby se něco podobného nestalo, je tu Technická správa komunikací (TSK). S její aktivní účastí se v projektu Polaď Prahu počítalo již od samého počátku. TSK je jedním z hlavních pilířů pracovního týmu a my vám proto přinášíme rozhovor s Jiřím Zemanem, vedoucím oddělení modelování dopravy z TSK.

1. Jaká je role TSK v projektu Polaď Prahu?
 
Praha se rozhodla v rámci projektu využít při tvorbě strategického materiálu zejména vlastní zdroje, tj. jak odbory magistrátu, tak i další organizace a společnosti zřízené městem. S TSK se počítalo od samého počátku jako s jedním z hlavních partnerů. Od roku 2008, po sloučení s Ústavem dopravního inženýrství (ÚDI Praha), jsme převzali pod svá křídla tým dopravních inženýrů a byla by škoda jejich znalostí nevyužít. Je třeba připomenout, že právě ÚDI zpracoval v roce 1996 doposud platné Zásady dopravní politiky hlavního města Prahy, které má Plán udržitelné mobility pražské aglomerace (PUMPA) postupně nahradit.
 
2. Brzy by měly být vyhotovené takzvané problémové mapy. Co to je a proč se vlastně dělají?
 
V rámci analytické části dokumentu je bezpodmínečně nutné znát všechny dopravní bolesti města i jeho okolí. Kromě rozsáhlé databáze průzkumů máme různé další nástroje pro sledování dopravní situace. Na úrovni automobilové dopravy jsou to např. data z hlavní dopravní ústředny, kam stékají veškeré informace o plynulosti dopravy. Obdobné údaje o veřejné dopravě se soustřeďují v ústředně dopravního podniku, resp. ROPIDu. V neposlední řadě k nám na různých úrovních plynou podněty ze stran veřejnosti.
 
Jednou z možností, jak přehledně prezentovat dosavadní poznatky, je právě grafická forma v podobě problémových map zájmového území. Pro každý dopravní systém proto vznikají unikátní problémové mapy, ve kterých budou zobrazené zjištěné dopravní nedostatky. Souběžně k tomu samozřejmě vzniká databáze s popisy problémů a případně i s bližší kvantifikací.
 
Problémové mapy se stále vyvíjejí a doplňují o nové informace. Zanáší se do nich data sebraná ze strany odborníků, ale i čistě od veřejnosti. My s nimi pak pracujeme a analyzujeme konkrétní problémové oblasti.
 
3. TSK připraví také dopravní model, který se využívá k modelování dopravy. Můžete přiblížit, k čemu přesně se takový model využívá a v čem je unikátní?
 
Dopravní modely se s úspěchem používají zejména pro testování jednotlivých opatření, variant komunikační sítě nebo linkového vedení hromadné dopravy. Naše organizace, která disponuje multimodálním modelem, dostala za úkol v úzké spolupráci s pracovní skupinou vyčíslit očekávané dopady prověřovaných scénářů.
 
Vytvoření takového modelu není jednoduchou záležitostí a trvá několik let i jen získat, analyzovat a následně zohlednit potřebná vstupní data. Možná bych ještě zmínil, že se jedná o unikátní software, ke kterému je potřeba výkonných počítačů. Momentálně dokončujeme aktualizaci tohoto modelu na základě sady nových průzkumů dopravního chování obyvatel města i přilehlého okolí. V minulých letech se také podařilo zpracovat průzkumy automobilové i veřejné dopravy na hranici města. Na základě zjištěných výsledků se vytvoří dopravní model současného stavu, ze kterého vygenerujeme výstupy, jenž nelze jinými efektivními způsoby zajistit. Takto zjištěné hodnoty budou v dalších fázích využity jako srovnávací hladina pro vyhodnocení navrhovaných scénářů.